Světová válka z let 1914 - 1918 je nejstarším nepovinným obdobím kterými se náš klub zabývá. Vybrali jsme si naprosto netradiční a nebojím se říci, že mezi kluby vojenské historie ze střední Evropy, ojedinělou jednotku.

1. pěší bosensko-hercegovinský C. a K. pluk - 1. k.u.k. b.-h. I.R.

íšzemí Bosny a Hercegoviny bylo až do konce předminulého století součástí Turecké říše. V roce 1878, když bylo Turecko zaměstnáno válkou na jiné části své rozsáhlé hranice, obsadila Bosnu a Hercegovinu Rakousko-Uherská armáda. Následná smlouva mezi Rakouskem a Tureckem určila nový zvláštní statut Bosny a Hercegoviny. Toto území zůstalo formálně součástí Turecka, ale bylo pod Rakousko-Uherskou správou.
Tento stav ukončila až rakouská anexe Bosny a Hercegoviny v roce 1908. Po anexi Bosna přestala být součástí Turecka a stala se součástí Rakousko-Uherska. Nestala se však součástí ani jedné poloviny říše, ale zůstala jako další subjekt pod správou společného říšského ministra financí. Pro jeho pochopitelnou zaneprázdněnost faktickou správu v Bosně vykonával velitel armádních jednotek dislokovaných v Bosně.
V roce 1882 byly založeny první čtyři roty bosensko-hercegovinské pěchoty. Po postupném zakládání dalších rot byly v následujících letech roty sloučeny do pěších praporů. Sloučením jednotlivých praporů v roce 1894 vznikly pěší pluky č.1 až 4. Jednotlivým plukům byly určeny doplňovací obvody Sarajevo, Banja Luka, Tuzla a Mostar . Poté byl ještě založen prapor polních myslivců a 6 rot hraničářů.

Složení Bosensko-Hercegovinských jednotek bylo následující:

4 pěší pluky (k.u k. b.-h. IR)

1 prapor polních myslivců (k.u k. b.-h. FJB)

6 rot hraničářů (k.u k. b.-h. GJK)

Tyto jednotky byly dle plánu z roku 1906 dislokovány následovně:

BH jednotka pluk / prapor c.a k. brigáda c.a k. divize c.a k. Armádní sbor Posádka (město)
1/1 pěší 10. horská 48. pěší XV Sarajevo
1/3 pěší 49. pěší 25. pěší II Vídeň
2/1 pěší 12. horská 48. pěší XV Sarajevo
2/3 pěší 11. pěší 6. pěší III Å týrský Hradec
3/1 pěší 11. horská - XV Sarajevo
3/3 pěší 62. pěší 31. pěší IV Budapešť
4/1 pěší 13. horská - XVI Mostar
4/3 pěší 55. pěší 28. pěší III Å týrský Hradec
prapor polních myslivců 50. pěší 25. pěší II Vídeň

Celkový mírový stav byl 6800 vojáků a poddůstojníků, 400 důstojníků a vojenských úředníků.

Do bojů První světové války se jednotlivé prapory prvního bosensko-hercegovinského pěšího pluku zapojovaly postupně. Jako první se III. prapor 12. srpna 1914 zúčastnil bojů při překročení řeky Driny na začátku války se Srbskem. V roce 1915 již bojovaly jednotlivé prapory prvního bosensko-hercegovinského pluku na srbské frontě a po vstupu Itálie do války se zúčastnily obranných bojů na řece Soče. Od začátku roku 1915 byl nasazen I. a II. prapor na ruské frontě v Karpatech. V roce 1917 se zúčastnily také bitvy u Zborova. Od října 1917 byl I. prapor nasazen na Sočské frontě a zúčastnil se průlomu fronty a bojů na řece Piavě. Na italské frontě prapor zůstal až do konce války.

Bosenské pluky patřily mezi nejlepší jednotky rakousko-uherské armády. O jejich bojovém odhodlání svědčí počet vyznamenaných. 20 příslušníků I. bosensko-hercegovinského pěšího pluku bylo vyznamenáno Zlatou medailí za statečnost, nejvyšším rakousko-uherským bojovým vyznamenáním. Nejvyšší počet zlatých medailí v rakousko-uherské armádě v průběhu První světové války obdrželi příslušníci II. bosensko-hercegovinského pěšího pluku - bylo jich 42.



VíSTROJ A VíZBROJ

Uniforma bosensko-hercegovinských vojáku se od uniformy ostatních pěšáků rakousko uherské armády lišila doplněním typických prvků místního kroje. Barva uniformy byla světle modrá, barva výložek byla pro pěchotu alizarinově červená, pro myslivce trávově zelená. V roce 1908 byla zavedena polní uniforma v barvě štičí šedi. Nejvýraznější součástí uniformy byla typická pokrývka hlavy - FEZ. Vojáci a poddůstojníci do hodnosti šikovatele nosili fez všichni bez ohledu na náboženské vyznání.Tedy nejen muslimové ale i křesťané. Důstojníkům předpis umožňoval používat pokrývku hlavy podle svého náboženského vyznání. Muslimové nosily fez a ostatní důstojnické kappe jako v ostatních jednotkách rakousko-uherské armády. Druhou odlišností byly kalhoty. Kalhoty bosensko-hercegovinské uniformy byly podle tradičních tureckých širokých kalhot široké, pod koleny podkasané a pevně obepínající lýtko. Myslivci měli v bočních švech kalhot všitý tenký trávově zelený pruh.

zleva zepředu zprava zezadu



Tabulka povinné výstroje:

předmět možnost zápůjčky
sako ne
kalhoty ne
fez rottbraun ne
fez feldgrau ano
opasek + přezka ne
sumky - pár ne
boty kotníkové šněrovací ne
chlebník ne
teletina nebo velká polní ne
bajonet / útočný nůž ne
puška ne


Tabulka nepovinné výstroje:

předmět možnost zápůjčky
ruksak ne
modlitební kobereček ne
kabát ne
výstrojové kšíry ne
nábojová brašna ne
polní láhev ne
ešus ne
pouzdro na masku ne