BAHNA 2003
aneb jaká byla letošní zlepšení

Dnes jsme se vrátili z naší letošní, předesílám že čistě divácké, návštěvy tradiční akce Bahna 2003.Většina z lidí, kteří navštěvují tyto stránky přinejmenším tuší, co Bahna jsou a jaký vývoj doznala v uplynulých letech.Akce začínala po revoluci v podstatě jako autařský sraz, podporovaný armádou.V průběhu doby byly různé snahy Bahna přizpůsobit požadavkům doby a potřebám různorodých organizátorů.Docházelo k poměrně zásadním rozporům, třeba jestli budou Bahna dál srazem s terénními jízdami vozidel, a pokud ano, jestli to budou vozidla nějak historicky zajímavá, či se bude jednat pouze o sraz gazařů, domácích ARO-kutilů a vejtřaskářů.Došlo bohužel k tomu druhému, jelikož drtivá většina majitelů historických vozidel nemá potřebu jezdit svými poměrně hodnotnými vozy v metr hlubokých kalužích řídkého bláta a riskovat kolizi s mnohdy přiopilými majiteli výše zmíněných takyveteránů.Bohužel lehčí trasy pro někoho, kdo zrovna nechce své vozidlo přetrhnout vejpůl během let z Bahen zcela vymizely.
Další tendencí, poté co armáda začala brát Bahna jako svoji prezentaci a snažila se svým způsobem přiblížit k civilnímu sektoru byla snaha o prezentaci různých vojensko-historických klubů a ukázek ze všech oblastí vojenské historie.K této tématice viz můj článek "Proč nás neuvidíte na Bahnech", zde snad jen tolik, že ze strany armády v podstatě nikdy nebyl opravdový zájem o prezentaci nějakých problematických civilistů, kteří jí neposlouchají na slovo, a kdykoli někdo vyslovil termín Klub vojenské historie, v uších armády znělo pouze Aktivní zálohy.Že to není jedno a totéž, je snad každému mimo armádu jasné.
To vlastně souvisí s tendencí třetí, a tou je už zmíněná prezentace armády.Ta je samozřejmě v pořádku a zcela na místě, jen za poslední roky nabrala takový směr, že se z Bahen stala vlastně náborová agitka a manévry Vojenské policie, které nedávají příliš prostoru komukoli dalšímu, ať už jsou to výše uvedení veteránisté, nebo kluby vojenské historie, a koneckonců ani diváci samotní.Celá akce prostě působí dojmem (a není to dojem jenom můj), jakoby někdo dostal rozkaz takovouto akci udělat, tak ji tedy dělá, protože když vše proběhne bez viditelných potíží, dočká se povýšení, ale pokud by tomu tak nebylo, bude zásadní problém.Tomuto problému je nutno se vyhnout za každou cenu, i když to dost kazí ti civilisté, co každoročně nalezou do vojenského prostoru (diváci).Bylo by rozhodně o dost jednodušší dělat takovouto prezentační akci armády bez nich.Nebojte se, neplácám nesmysly, jen rámcově cituji jednoho z důstojníků, respektive jeho přednášku, kterou k některým z diváků držel.Ale všeho do času.
Na Bahna jsme dorazili relativně pozdě, kolem poledního, v sobotu 31.května.Už při příjezdu jsme mohli okusit armádní logiku ve formě estrády vojenských policistek.Vyjeli jsme vjezdem A, tedy tím pro diváky, až nahoru k parkovišti, a ke své hanbě musím přiznat, že jsem vjezd na parkoviště asi o 20 metrů přejel.V tu chvíli mě slečny od VP začaly směrovat k výjezdu z prostoru.Namítl jsem, že odjet nehodlám, právě jsem přijel a rád bych se oněch 20 metrů vrátil a vjel na parkoviště.Slečny mi sdělily, že to nejde, že tento 10 metrů široký prostor před výjezdem je jednosměrný a že je nezajímá, že jsem poslední vjezd na parkoviště minul a že není označený.Dlužno dodat, že prostor byl v tuto chvíli zcela prost jakéhokoli provozu.V tento okamžik se už do konverzace zapojil i jakýsi důstojník VP, pravděpodobně velitel obou slečen.Toho jsem zcela dostal původně žertem myšleným návrhem, že bych tedy tento jednosměrný úsek mohl zcouvat.Kdo jste řidiči, dobře víte, jak rádi vidí dopraváci couvání v jednosměrce, nicméně zde byl můj návrh přijat jako vhodné šalamounské řešení.Zacouval jsem tedy uvedených dvacet metrů ke vjezdu na parkoviště, přičemž bych jen rád dodal, že při couvání je z vozu KdF se sbalenou střechou směrem dozadu vidět právě jen ta střecha.Zajel jsem na parkoviště na tankové cestě, souběžné s příjezdovou silnicí a jen můj vrozený smysl pro fair play mi zabránil, abych po této tankové cestě přičinlivé slečny objel a pokračoval vesele dál do už nestřeženého prostoru.
Pokračovali jsme tedy pěšky a poněkud mě překvapovaly davy lidí, proudících proti nám, tedy pryč z prostoru-bylo teprve poledne a akce byla v plném proudu.
Co bylo k vidění: Poměrně hodně stánků, ať už obslužných, s občerstvením a nejrůznějším prodejem, tak prezentačních, jak armádních, tak soukromých firem.To je nesporně dobře, pamatuji ročníky, kdy si pomalu nebylo kde dát něco k pití, aniž byste vystáli hodinovou frontu.Prezentace armádních jednotek, z nichž bohužel ty menší, bez účasti těžké techniky vzbuzovaly pramalý zájem diváků.Prezentace zahraničních armád s týmiž stroji jako loni, oproti loňsku byla změna snad jen v tom, že účast byla chudší.K vojensko-historickým ukázkám bych se nerad vyjadřoval, neboť jsem je osobně neviděl, snad jen tolik, že zmínka jednoho z organizátorů, že letos dali v rámci klubů přednost kvalitě před kvantitou se doufám netýkala jedinců, představujících německou armádu z 2.sv.války-většina těch, které jsem měl tu čest potkat a zhodnotit by si se svojí výbavou na akcích Gardekorpsu snad ani nemohla dovolit přijít k registraci.K vidění byly tři historické tábory, některé slušné, jiné horší.Vozidla byla zastoupena dvěma KdF, asi dvěma motorkami, několika vozidly americkými a britskými-jeepy, Dodge, Bedford, halftrack-většinou ve slušné kvalitě, odhlédneme-li od ovlajkovaných jeepů s neustále řvoucími sirénami, a sovětským Čapajevem.Pak už byl k vidění jen obvyklý park z muzea v Rokycanech, T-34, OT-810 s kříži, replika BA-30, laminátová replika Tygru na T-34, Tatra 57K atd., jako každoročně.Snad jedinou novinkou byla, krom soukromého vozidla Bren Carrier replika britského tanku Mark I, použitá před časem v Čechách filmaři.Skutečné vojenské muzeum, VHÚ, bohužel letos-na rozdíl od loňska-zastoupeno nebylo.
Sentimentálně jsem vzpomínal na doby, kdy ještě na Bahna jezdila spousta lidí s opravdu historickými auty, protože letos kromě už uvedených vozidel, většinou postavených v táborech KVH byly k vidění již jen klasické vozy socialistických armád, od gazů, kačen a vejtřasek až po velké kolové Tatry.Tato vozidla, společně s několika americkými Mutty a množstvím civilních offroadů také tvořila páteř terénního závodu, ale to se již stalo, jak jsem psal výše, v posledních letech pravidlem.
Zkušenosti z loňska co se vztahů s armádou a její vstřícnosti a ochoty ke spolupráci týče se v podstatě jen potvrdily.Opět nebylo možno projet vozidly přes most u potoka, protože prostor byl od devíti od rána uzavřen, nejprve z důvodu ukázek, pak z důvodu odsunu techniky a nakonec snad jen ze setrvačnosti.Akce oficiálně skončila v půl páté, ještě v osm večer byla cesta nahoru uzavřena.Odsunující se technika, kvůli které uzavírka trvala, projížděla frekvencí jednoho tanku za hodinu a nikoho z vojáků bohužel nezajímalo, jestli někdo potřebuje někam postavit vozidlo nebo se dostat odněkud někam.Chápu, že hlídkující vojáci mají své rozkazy, ale je smutné, když si ten, kdo je vydal, svoji práci usnadňuje způsobem, který nebere ohled na nikoho jiného.
Pozitivní bylo to, že na večerní muziku a popíjení zůstalo relativně dost lidí.Vždycky mě na všech akcích trochu mrzelo, že jakmile je po všem, většina účastníků prchá domů a málokdo zůstává jen tak posedět a pokecat s ostatními.To se tady naštěstí nestalo a jelikož beze stopy zmizel hlavní problém dne, všudypřítomná vojenská policie, byla při koncertě i po něm docela zábava.Ve srovnání s loňskem i docela dost lidí spalo na spodní ploše, vzplanuly i zakázané ohýnky a byla docela pohoda.
Když jsme ráno balili, bylo nám ještě připomenuto, že ta pohoda byla jen podmínečná.Dorazil již výše zmíněný důstojník, který nám sdělil, že jsme tu v podstatě načerno a že pokud perfektně neuklidíme okolí, bude zle.Nesnažil jsem se mu ani vysvětlovat, že nejsme zvyklí po sobě nechávat odpadky, to ho evidentně nezajímalo, ale chtěl jsem vědět, jak je tady možné, že jsme tam načerno, když jsem měl kartu, opravňující mě k vjezdu a nikdo nám nesdělil, ani před akcí, ani po ní, do kdy máme prostor opustit.Odpověď zněla, že loni tam po nás zůstal hrozný bordel, a to po celém lese, a že dotyčný důstojník měl s rotou vojáků spoustu práce s uklízením, a že si tedy napíše naše SPZ, aby nás tam příště už nikdy nepustili.Zatímco psal, sdělil jsem mu, že loni jsme spali ve stanu uprostřed zadní plochy a že jsem si zcela jist, že loni tam kromě nás nespal téměř nikdo, a že si myslím, že případné hromady kelímků v lese mají pravděpodobně původ u množství diváků, kteří se přes den v prostoru pohybují.Už jsem neřekl, že je možná chyba i v naprostém nedostatku odpadkových košů a že pokud pořádám nějakou akci, musím jaksi samozřejmě počítat i s tím, že po ní budu muset posléze uklidit, protože lidi jsou jen lidi.My si ostatně po svých akcích uklízíme vždy a bez údivu.Voják uznal, že nepořádek může asi pocházet i od návštěvníků, a povzdechl si, že by bylo vůbec nejlepší tam ty lidi nepouštět, ale bohužel ta armáda se nějak prezentovat musí.Jednou za rok prostě pustí do této panenské přírody, kde jinak cvrlikají ptáci nad potoky, kontaminovanými naftou a dopadovými plochami, plnými nevybuchlé munice civilisty, a výsledkem je devastace přírody.Byl jsem jeho postojem opravdu dojat, a uznávám, že by možná bylo opravdu nejlepší udělat příště Bahna bez diváků, kteří jen obtěžují a všude se pletou.Televizní přenos by asi stačil, propagační účel to splní a daly by se v něm vychytat i případné mouchy.Leccos je navíc možné pustit ze záznamu, čímž by se ušetřilo dost peněz i lidí.Koneckonců, co to takhle natočit v průběhu roku a pak to jen pustit do televize?Mohlo by se to třeba místo Bahna pojmenovat termínem, v současnosti už pro Bahna používaným, a sice Gumácké vánoce.Třeba se i toho dočkáme, naše armáda je stále samé překvapení.Jen nevím, jestli je to nejlepší cesta k vytčenému cíli-vybudování plně profesionální a důvěryhodné armády, které se veřejnost nebude vysmívat a jejíž absolventi nebudou vzpomínat na dobu, strávenou v jejích řadách jako na největší hrůzu a absurditu svého života.Mimochodem, Kefalín, čo si predstavujete pod takýmto pojmom-absurdný...?



Pavel Kmoch