Proč nás neuvidíte na Bahnech
aneb
Stručný nástin spolupráce s AČR z hlediska KVH

Po třičtvrtě roce se konečně dostávám ke krátkému zhodnocení posledního ročníku akce Bahna-Den pozemních sil AČR a k vysvětlení důvodů, proč byl loňský ročník pro náš klub pravděpodobně ročníkem posledním, kterého jsme se účastnili.
Jak mnozí z vás ví, Bahna se konají již od revoluce na Strašickém tankodromu.Začínala jako sraz majitelů vojenských terénních vozů a současně prezentace armádní techniky a dlužno říci, že první ročníky probíhaly v těch dobách nadšení velmi dobře-účastníci i diváci si užili svoje a armáda také dělala, co mohla.Postupem času ale nastal posun, který jsme zprvu vítali.Začali jsme se angažovat prostřednictvím našeho klubu v rámci Bahen ve vojensko-historických ukázkách, a zpočátku vše běželo k všeobecné spokojenosti.V průběhu let jsme se na Bahnech účastnili jak v ukázkách z 2.sv.války, tak s vlastními ukázkami např.Napoleonských válek, války Prusko-Rakouské, první světové války nebo ukázek mobilizačních bojů roku 1938.Podmínky spolupráce s armádou byly ne vždy zcela ideální, ale vždy jsme se utěšovali tím, že se věci časem zlepší a že nás armáda bere jako rovnocenné partnery, kteří pro ni něco dělají a je nám svým způsobem za to vděčná.Trochu nám vadilo, že nám není schopna vyhovět v některých základních věcech, ať už to byla třeba příprava terénu (nevím, proč je pro armádu problém vyrýt bagrem desetimetrový zákop), nebo zajištění alespoň minimálního zázemí.Každý rok jsme byli předem vyzváni klást požadavky na ubytování a podobně.Ty byly většinou vždy stejné, jednalo se o vojenské stany, stůl, dvě židle, dvě žárovky, zamykací kontejnery na zbraně.Každým rokem se ovšem něčeho z toho nedostávalo, většinou problém sám vznikal už u toho, že bylo málo stanů a ty, co byly, vypadaly leckdy spíš jako maskovací sítě.Samozřejmě, za provedené ukázky jsme obdrželi finanční kompenzaci nákladů, ale nebyly to peníze, které by šly jakýmkoli způsobem od armády, zajišťoval je pomocí sponzorů klub CI-5 jakožto koordinátor vojensko-historických ukázek.Naše původní představa byla, že by na Bahnech provádělo ukázky větší množství KVH, každý podle svého zaměření, trochu v duchu akcí jako War and Peace Show v Beltringu a podobných, kde se ve spolupráci s armádou (ovšem britskou) prezentují kluby vojenské historie od Římanů až po období invaze na Grenadě.Tato představa se ovšem neshodovala s představou armády, která začala brzy kádrovat, co je ideologicky přípustné, respektive co se jí hodí do krámu, a co ne.Naše armáda totiž, alespoň co se vlastní propagace týče, jedná poněkud naivně a prvoplánově, jak jsme se začali brzy přesvědčovat.První tedy utrpěly ukázky Napoleonistiky a Prusko-Rakouska, o které již zájem nebyl (tedy ze strany armády, o diváky tady nikomu nejde).Taková CACWA, zabývající se válkou severu proti jihu, která předvedla jeden rok nádhernou a profesionální ukázku, kterou jsme i my sledovali s velkým zájmem byla najednou mimo hru úplně.Rovněž třeba kluby, věnující se sovětské válce v Afghanistanu nebo válce ve Vietnamu nebyly pro armádu ničím zajímavé.Naopak, jak jsem pochopil by armáda uvítala nějaký ten klubeček, zabývající se vojenskou historií Polska nebo holandské armády (pro nechápavé-naši noví partneři v NATO, tudíž ideově nezávadné a politicky žádoucí).Trochu problémem je bohužel to, že v těchto oblastech není příliš čím se zabývat a pokud vím, snad kromě asi pěti lidí, zajímajících se o Polskou Východní armádu (v SSSR-je to ještě politicky přípustné..?) se jimi u nás ani nikdo nezabývá.
Ale budiž, i za těchto podmínek jsme se byli loni ochotni účastnit a pro naši ukázku z československého pohraničí z roku 1938 jsme zaangažovali i několik dalších klubů.Pak nám bylo naznačeno, že nám na naši ukázku bude poskytnuta vojenská historická technika (vzácný příklad dobré spolupráce s jinými subjekty..!), pokud ovšem poskytneme naše lidi do druhé ( a poslední) ukázky tohoto dne, tedy boje čs.obrněné brigády na Ostravsku, nebo snad v Praze, to jsem zcela nepochopil (běžný příklad využití cizích lidských zdrojů a chlubení se cizím peřím).Souhlasil jsem za podmínky, že nám organizátor druhé ukázky dá jednak čas na převlečení a jednak slepé náboje, kterými jsme nedisponovali v dostatečném množství, jenž by nám dovolilo pokrýt ukázky obě (pokud si někdo myslíte, že takové věci jako slepou munici na ukázky, sloužící propagaci armády nám poskytuje, nebo snad by měla poskytovat armáda, nenechte se vysmát).Obojí nám bylo přislíbeno, včetně již obligátních lákadel jako míst pro vojáky na tancích a transportérech, jako každým rokem.
Bahna začala v pátek večer zcela tradičně.Na osmdesát lidí jsme dostali dva vojenské stany (tyto stany přezdívají naši chlapci "model hvězdář", podle toho, že můžete zejícími otvory v noci pohodlně sledovat hvězdy).Stany byly, což je třeba uvést pro naivní čtenáře, bez podlah, bez zateplení a bez paland (nic z toho totiž armáda nemá, alespoň to tvrdí).No nic, nebyla to žádná novinka, tak jsme se nějak porovnali a absolvovali deštivou noc.Nemusím snad dodávat,že u stanů nebylo nic ve smyslu odvodňovacích kanálků a že jsme tedy do hodiny všichni leželi v bahně i s puškami, na které samozřejmě opět nebyly uzamykatelné kontejnery.
V šest hodin ráno dorazil arogantní důstojník, který prohlásil, že jeden z našich stanů od teďka už navždy patří polské armádě, která v něm bude provádět svoji prezentaci, a polovinu našich lidí vyhodil i se spacáky, puškami a svačinami do deště.Poláci přišli, byli čtyři, dali si do stanu batohy a usadili se se svojí výstavkou u stolů před stanem a tak setrvali celý den.Posnídali jsme (za svoje, pokud si někdo naivní myslí, že by nám armáda snad mohla uvařit guláš nebo čaj, je na omylu-nemohla), zahřáli se třesem (oheň zakázán) a chystali se na ukázky.Ty probíhaly od jedenácti hodin, proto jsme se v půl desáté přesunuli do nástupního prostoru.Ne tak moje historické vozidlo KdF, které zastavil příslušník VP se slovy, že projet nelze.Ptal jsem se proč, a bylo mi sděleno, že je to zakázáno.Opět jsem se naivně ptal, proč je to zakázáno, a chlapec mi sdělil, že trasa je od devíti hodin uzavřena a odkázal mě na drsně se tvářícího nadřízeného důstojníka.Přednesl jsem mu svůj problém několika přátelskými větami, načež on mi vysvětlil: "Ne."Nejsem voják, proto jsem vysvětlení nepřijal a snažil se argumentovat tím, že vůz potřebuji mít nahoře na shromaždišti kvůli ukázce, kterou my děláme pro jeho armádu.Odpověď cituji doslova: "To máte smůlu, mě nezajímá, že máte v klubech bordel, tady je vojenský prostor".Dodávám, že to nebyl žádný "pošťák",byl podplukovník a snad údajně velitel VVP Jince.Na jeho argumenty jsem už opravdu neměl co namítnout, snad kromě otřepaných klišé o zelených mozcích a podobně, které mi ovšem jako argument nepřipadají, a tak jsem rezignoval.Možná jen armádě uniklo, že nástupní prostor její a nástupní prostor klubů se nacházejí na opačných koncích prostoru ukázek.Napříště doporučuji mapu, nebo možná myslet, to by snad pomohlo.
Ukázka samotná byla docela pěkná estráda.Z důvodu přímého televizního přenosu byla naplánována na přesný čas,jelikož my s přesností my problém nemáme, začali jsme načas a zprvu šlo vše hladce.Ale jen do té doby, než nás kdosi z řídící věže začal usměrňovat a zasahovat do časového sledu a scénáře celé ukázky.Výsledek byl ten, že se nám ukázka zcela vymkla a skončila vprostřed děje o deset minut dříve.Diváci rozpačitě plácali, naši členové se vyjadřovali ve smyslu, že to bylo "na blití" a vrcholem bylo, když jsem později viděl záznam přenosu, kvůli kterému nám údajně armáda zasáhla do děje.Pro vás, kteří jste to štěstí neměli, stručný popis-vojenský stan, počítače, důstojníci v maskáčích, slavný moderátor v maskáčích,téma-vstupte do naší nové, transformované armády, NATO, aktivní zálohy, hip hip hurá.Střih-pohled ze dvouset metrů na prostor ukázek-moderátor: "A tam nám už běží jakási vojensko-historická ukázka, to jsou nějaké ty kluby, že, a co nám to tu jede v pozadí?"Důstojník: "To je samohybná houfnice Dana, těch má naše skvělá armáda ještě několik, dělají krásné rány a dostřelí hodně daleko, vstupte do naší skvělé armády".Střih, vojenský stan, počítače...Uznávám, trochu jsem to přehnal, snad mi dovolíte trochu té autorské licence, ale v rámci to tak bylo.
Ukázka druhá proběhla v podstatě tak, jak jsme očekávali.Převléct jsme se stačili tak tak, ale to nás nepřekvapilo.Nepřekvapilo nás ani to, že slibovaná místa na technice jako každým rokem byla najednou obsazená a my běželi jako jediní blátem pěšky (M.M. ví, kdo nám vždycky všechno slibuje a nikdy nic nedodrží, ale s tím se musí srovnat sám), zlatým hřebem bylo, když jsme se dozvěděli, že jdeme pozdě a slibovaných 1000 nábojů je už rozdaných jinam.Nezbylo mi tedy než sdělit, že v tom případě válka je vůl a my sice dodržíme slib účasti, ale okamžitě se vzdáváme, neboť nemáme čím střílet.Pak najednou náboje byly. Ukázka proběhla ve dvaceti centimetrech tekutého blátíčka a nás už ani nepřekvapovaly komentáře takzvaných důstojníků, kteří nás, od hlav po slipy pokryté bahnem utěšovali, že jejich vojáci jsou na tom přece úplně stejně.Byli, ale na rozdíl od nich jsme my neměli žádnou možnost stát do hodiny pod sprchou v kasárnách ve Strašicích, neboť jsme jen prašiví civilisté, které armáda jen využije, když se jí to hodí, ale tím to hasne.
Snad poslední douška-na všeobecný nástup účastníků jsme se nedostavili-hádejte proč? Správně, trčel jsem ve svém voze odstaven mimo cestu bez možnosti dostat se do tábora za svými lidmi, jelikož všechny cesty byly od čtyř hodin uzavřeny, protože v šest se po jedné z nich přesunovala kolona americké techniky.Popisovat mé rozhovory s příslušníky VP i řadovými armádními důstojníky a jejich argumentaci asi nemá smysl, kdo byl za bolševika v armádě, dovede si to živě představit a věřte, je to jiné snad jen v tom, že většina z nich už nemluví československy-jen někteří.Nemůžu ale říci, že bych nástupu litoval,jelikož se poděkování za účast dostalo pouze každoročním oblíbencům, většinou formou povýšení,tedy vojákům z povolání a dále pouze členům Aktivních záloh (neopomnělo se ovšem dodat, že jsou členy KVH, tady tedy máte tu spolupráci s civilním sektorem, jestli po ni stále ještě pátráte).
Zbývá doplnění.Nějaký čas po Bahnech porodila naše armáda materiál,který se jmenoval nějak jako "Spolupráce armády s civilním sektorem a KVH na poli podpory a propagace armády"-asi to není přesné, ale bylo to v podobném newspeaku a i podobném významu.Byla to tlustá barevná brožura na křídovém papíře (kus za bratru dva tisíce korun výrobní ceny, jak spočítal kamarád knihař), plná grafů, kdo komu velí a podléhá, a kde se v tom všem nacházíme my.Součástí bylo i setkání KVH s armádou, na kterém měla být probírána budoucí spolupráce.Přiznám se, že po letošních Bahnech mi již došla síla a hlavně víra, že by to k něčemu mohlo být, a proto jsem na avizované setkání nejel.Někteří naivnější nebo důvěřivější, a to i od nás se ale obloudit nechali a přijeli.Bylo to, jak mi bylo sděleno, zcela standardní.Krátké projevy armádních špiček o nutnosti spolupráce armády s civilním sektorem,o významu KVH pro tuto spolupráci a o vysokém kreditu, který KVH u těchto špiček mají (v případě těchto pánů chci věřit, že to bylo míněno opravdu upřímně).Dále-cokoli byste potřebovali, hoši, stačí říct, uděláme pro vás, co budeme moci, neboť si uvědomujeme, že to děláme vlastně pro sebe a pro armádu.Pak si páni důstojníci rozdělili přítomné na kroužky a trpělivě poslouchali, co kluby potřebují: technickou a logistickou pomoc a zajištění ukázek (vykopat zákop, zajistit dopravu techniky, půjčit stany, slepé náboje, pyrotechnické výbušky, poskytnutí vojáků se zbraněmi jako palebnou kulisu ukázek atd.).Když to srovnám s podmínkami, které klubům vojenské historie poskytuje třeba Bundeswehr, ale i třeba armáda polská nebo maďarská, nejsou to požadavky nijak náročné.Když se dostali ke slovu důstojníci, téma se otočilo:Aktivní zálohy, dobrovolná vojenská cvičení.Aktivní zálohy, a pořád dokola.Nemám nic proti těmto aktivitám, koneckonců mnoho našich členů (stejně jako členů jiných klubů) v AZ již dávno je, není tajemstvím, že AZ na klubech a nadšencích podobného ražení doslova stojí.Ale všichni tam z nejrůznějších důvodů nikdy nebudeme, a to je bohužel to jediné, co armádu na KVH zajímá.Takže celkový dojem z těchto jednání se dá vyjádřit slovy-my o koze, oni o voze.

Mám pocit, že armáda, jakkoli nová a transformující se odmítá akceptovat KVH jinak, než jako lidské zdroje pro své aktivity, že nechce vidět, že jsou to především sdružení občanů, zajímajících se o historii a vojenství a jakkoli jsou naší armádě nakloněni nepochybně podstatně příznivěji, než většina národa, asi jim těžko kdy bude vyhovovat takovýto exploatační přístup.Armádě poněkud uniká, že jsou jí kluby schopny dodat téměř "na klíč"realisticky vypadající ztvárnění historických scén, většinou spojených s naší národní i armádní historií, na kterých by už ona mohla bez problémů budovat svoji propagační nadstavbu o dodržování a rozvíjení tradic a ducha armády a tohoto státu.Jedinou armádní složkou, která, jak se zdá, tyto věci chápe a podle nich jedná, zůstává Historický Ústav AČR.Stačí totiž relativně málo, v podstatě jen pochopení a trochu vstřícnosti, nejít na to jako slon v porcelánu a nesnažit se dělat z hrušek jablka.Pokud má armáda opravdu pocit, že nás nepotřebuje jinak, než jako cvičené opičky, s jejichž pomocí bude ukazovat, jak se celý národ hrne do Aktivních záloh a podporuje tím její reformní koncepci, pak je mi líto, ale asi se neshodneme.

P.S: Perlička,týkající se nejmenované připravované akce našeho klubu:Velitel Územní ochrany (bývalá CO),takto generál, není kompetentní zajistit v rámci spolupráce dopravu námi zajištěné techniky na místo, jelikož je naše žádost nadstandardní a neplánovaná.Jiný velitel nám sice může poskytnout vojáky se samopaly pro vytvoření efektu automatické střelby, ale náboje-ty on nemá.Podle TV reportáže je v naší armádě v současnosti 70 000 tun munice, určené k likvidaci.Obrázek si udělejte sami.



Pavel Kmoch, předseda KVH Gardekorps-Praha