LIPSKO 2007


Hlášení panu plukovníkovi 1er Regiment des tirailleurs grenadiers de la Garde Impériale o bojovém vystoupení jeho jednotky v bitvě u Lipska

Začátek akce: 19. 10. 2007 - po menším zdržení odjezd mezi 20. a 21. hodinou večerní. Přesunu do Spolkové republiky Německo se účastní 2 poddůstojníci a 3 vojáci.

Pátek
Počasí: Teplota cca +10 oC, v Čechách začíná sněžit, při překročení západní hranice ve směru Ústí nad Labem–Drážďany okamžitě přestává, dále po cestě dešťové přeháňky.
Cesta: Průzkum nové dálnice po cestě do Lipska - cesta trvá cca 3 hodiny bez incidentů. Dle předchozích instrukcí je shromaždiště ve městě Lipsko, městská čtvrť Markkleeberg, přesněji městská brána, dvorec (Torhaus) - Markkleeberg.
Příjezd: Příjezd na místo určení je po půlnoci, průzkum se vyznamenal, protože tábořiště je nalezeno poprvé po čtyřech letech bez bloudění, na první pokus.
Po příjezdu na místo je okamžitě navázáno spojení s jedním z místních, už zde tábořících, vojáků, který je podroben výslechu. Po prvotních problémech v komunikaci (zřejmě zaviněné nadměrným požitím alkoholu vyslýchaného), naši lingvisté, bez nátlaku, zjistili místo pro stany, informace o dřevu a slámě (pozn. dřevo i sláma jsou oproti minulosti perfektně zajištěny proti povětrnostním podmínkám). Menší incident nastal při stavbě stanů, kdy výše zmiňovaný voják, zřejmě vystrašený naším výslechem, nám začal vydatně pomáhat a to zejména svými radami a lampou. Bohužel ani dvojitá dávka RUMecilínu ho nedokázala uklidnit.
Po stavbě tábora byl našimi zpravodajci zahájen rafinovaný výslech vojáků Staré gardy (Německo) u táborového ohně a to za použití špičkového zařízení, kterým byla naše jednotka vybavena - směs rozinek v kalvádosu, českého piva a rumu. Po vyhodnocení informací bylo zjištěno, že nejlepší bude si jít lehnout a zbytek nechat na druhý den.

Sobota
Počasí: Teplota cca 0 až +5 oC, pod mrakem, vlhko.
Stav jednotky: 2 poddůstojníci, 5 vojáků – po vizuálním průzkumu tábora a okolí byl náš stav doplněn o další dva vojáky a bylo konstatováno, že jsme tudíž kompletní.
Ráno: Od místního obyvatelstva je zajištěna snídaně mezi 8. až 9. hodinou ranní.
Dopoledne: Po ustrojení a po nahlášení skutečného počtu a stavu jednotky je přikročeno k přípravě na střetnutí - zkontrolován stav kamenů v mušketách a funkce zámku, zašpičatěny bajonety, naostřeny šavle a je přikročeno k přípravě munice. Při balení nábojů je spotřebováno cca 2 kg prachu a jeden výtisk Blesku. V tuto dobu se nám také představil vrchní velitel francouzské armády a proškolil nás v dodržování bezpečnostních předpisů při bitevní srážce. Kolem poledne si dovolujeme směnit eura za jídlo a pro uvolnění nervozity a lepší zažívání je vydán příkaz k hraní karetních her. Odpoledne: Naše jednotka se strojí a řadí se do bitevní kolony.
Bitva: Kolem 13. hodiny jsme odveleni na místo shromáždění celé naší armády – za tábor. Vystupuje vrchní velitel, instruuje své zástupce a řadí jednotky do tří batalionů. Naše jednotka tvoří třetí „batalion“ spolu s jednotkou polských a saských pěšáků a jsme přiděleni jako záloha a ochrana dělostřelectva. Po namáhavém pěším přesunu na místo bojiště (cca 80 m od tábora) čekáme na příjezd dělostřelectva a naši pozorovatelé pečlivě sondují terén a probíhající život v dobové vesnici. Těsně před zahájením postupu velení kontroluje, zda budeme v bitvě používat konvenční munici (mají zde totiž z použitím průbojně-trhavého papíru špatnou zkušenost). Sadou důmyslných manévrů se dostáváme přímo „do centra bojů“ na konec naší sestavy za dělostřelectvo. Po výměně významných a znechucených pohledů mezi našimi vojáky přeci jen přibíhá adjutant velitele a dává rozkaz vyrazit mezi dělostřeleckou baterií a naším pravým křídlem a zastavit postup nepřítele. Po pár pokusech o nějaký manévr zjišťujeme, že smíchání naší francouzské jednotky s polskou a saskou bez jednotného velení, není nejlepším taktickým záměrem. Nakonec se přeci jen dostává náš útvar na dohled nepřítele a okamžitě zahajujeme palbu. Z průběhu bitvy není jasné, která strana vítězí nebo prohrává. Dokonce v jeden moment, kdy jme nuceni pod tlakem nepřítele ustoupit, začíná ve stejný okamžik ustupovat i nepřítel. Vzniklou situaci, s ohledem na scénář, nese dosti špatně i zástupce velitele, který to dává všem jasně najevo zahozením své šavle. I když všechny jednotky naší armády skvěle bojují, přeci je převaha nepřítele jasná a o výsledku dnešní srážky bylo rozhodnuto už před 194 lety. Po několika bodákových ztečích nepřítel nasadil dokonce i raketové dělostřelectvo, které svou přesnou palbou ukončuje manévry jak jednotek našich, tak i svých. Po raketovém přepadu se již naše linie hroutí a je vyhlášen ústup celé francouzské armády. Na tomto místě bych rád vyzdvihl manévr celého našeho třetího batalionu, který právě když se přesně dle instrukcí nacházel v pochodové koloně zády k nepříteli, byl napaden nepřátelskou jednotkou (dle uniforem blíže neidentifikovatelná armáda Rýnského spolku). Na rozkaz „čelem vzad“ provedl okamžité přetvoření do bitevní kolony čelem k nepříteli. Bleskurychlou reakcí byl překvapen jak nepřítel, tak i my. Po stažení zbytku kolon až na výchozí pozice byla ukončena bojová činnost všech armád.
Ztráty v bitvě: 0 (vypočítáno dle vzorce 1 důstojník a 10 vojáků, na tomto bojišti naše jednotka neztratila ani jednoho důstojníka) - jednotka je na stávajících počtech
Po bitvě: Po bitvě je zavelen zrychlený přesun (pas accéléré) do Torhaus Döllitz, kvůli doplnění našich zásob u místních cantiniércorps. Všem je doporučeno (osvětovým důstojníkem) nakoupení korálků a zrcátek pro místní obyvatelstvo při budoucím tažení do okolí Brna. Poté se tentokrát již volným tempem přesouváme do našeho tábora. Zde se po vyčištění zbraní a odstrojení věnujeme pozdnímu obědu za poslechu místní studentské kapely. Poté se všichni muži věnují získávání informací od ostatních jednotek (samozřejmě za použití již zmiňované novinky v oblasti výzvědných systémů) až do pozdních ranních hodin.

Neděle
Počasí: Teplota cca +2 až + 6 oC, pod mrakem, dešťové přeháňky.
Stav jednotky: - 2 poddůstojníci, 5 vojáků – zdravotníci u některých vojáků zjišťují záhadný bacil bolehlavu, který ovšem úspěšně reaguje na směs tlumících léků a alkoholu.
Ráno: Od místního obyvatelstva je opět zajištěna snídaně mezi 8. až 9. hodinou ranní. Řidiči jdou zjišťovat příčinu poruchy jednoho z našich BVP, která se vyskytla během sobotního přeparkovávání.
Dopoledne: Část jednotky je rozptýlena do okolí, kde shání informace o palivové soustavě vozů Volkswagen, část jednotky odjíždí na pietní akt na Lipský pomník
Odpoledne: Jednotka se vrací z pomníku a muži z polních dílen mezitím diagnostikovali poruchu. Je zjištěno, že k závadě došlo vinnou nafasování špatného paliva (naši zásobovači nakupovali naftu u jednoho nejmenovaného proradného obchodníka v zájmu snížení cestovních nákladů). Je konstatováno, že z činnosti je vyřazen palivový filtr, v nádrži jsou nečistoty a do palivové pumpy nepřichází el. napětí, čerpadlo je naštěstí v pořádku (po domluvě s místním mechanikem je rozsah škod ještě menší, protože tento typ motoru palivovou pumpu nemá). Vozidlo je provizorně opraveno a nic nebrání stržení tábora a odjezdu. Po rozloučení s domorodci se jednotka naloďuje do vozidel a vyráží po ose Lipsko–Drážďany–Ústí nad Labem–Praha.
Po pár ujetých kilometrech se opět projevují problémy s nečistotami v nádrži. Problém je odstraněn profouknutím palivové soustavy hustilkou. Protože se palivové portubí neustále ucpává, je spotřeba vzduchu na zpáteční cestě asi 2 atm na 50 km. Mezi šestou a sedmou hodinou dorážíme do místa svého bydliště, kde jsme demobilizováni a zařazeni do civilního života.

Závěrečná zjištění: Během celého tažení si jednotka zachovala vysokou bojeschopnost a dobrou náladu. Chování všech mužů jednotky bylo příkladné a i v bitevní vřavě jsme si zachovali chladnou hlavu a dobrou mušku.


Milan Potluka
Caporal 1er Regiment des tirailleurs grenadiers de la Garde Impériale

foto: k dispozici ve fotogalerii