Stráž obrany státu

Autor: Robert Speychal a kol.

Vydal: MV&H sro., 2002

Předem bych chtěl upozornit, že recenze této knihy není ovlivněna tím, že její hlavní autor je zároveň členem KVH Gardekorps-Praha, jak by se snad z následujících řádků mohlo zdát.
Do současné doby byly publikace, zabývající se uniformami a výstrojí historických armád na českém trhu zastoupeny ve dvou rovinách: jednou byly překlady lepších či horších knih ze zahraničí, druhou pak sporadická místní produkce, většinou bohužel nesplňující ani ty nejzákladnější nároky. Pokud se nebudeme zmiňovat o celkovém provedení, které bylo ve většině případů zoufalé (ilustrace jen vzdáleně připomínající původně zamýšlené objekty, někdy provedené např. technikou fixy), byly tyto pokusy často plné chyb nebo fabulací ve stylu - někdo mi říkal, že to bylo takhle, tak to tak bude. Za všechny mi dovolte uvést alespoň jeden příklad - asi před dvěma lety vyšla kniha o čs. legiích, naštěstí mi už vypadl přesný název.

Uvedené skutečnosti se však v žádném případě netýkají knihy SOS. Dlužno uvést, že je to asi první publikace, udělaná ve stylu, jaký je pro zahraniční knihy standartem.Text je velmi fundovaný, možná pro nezasvěcence až příliš.To je pravděpodobně zásluhou toho, že se na něm podílelo více autorů, a každý psal o úseku, o kterém opravdu něco ví. Uniformy a výstroj jsou nafoceny přehledně a systematicky, údaje se neomezují na pouhé "voják má na sobě zelenou blůzu", nýbrž uvádějí vzory a modely, text je doplněn i množstvím originálních fotografií.Celá kniha je, v souladu se svým zaměřením, rozdělena na čtyři úseky - armádu, četnictvo, policii a finanční stráž, přičemž u každé složky jsou uvedena základní organizační schémata, tabulky označení hodností a stručná historie. Samozřejmě, že nic není bez poskvrny, a proto i zde se dají nalézt drobné chyby či nepřesnosti, i když je pravdou, že by se daly spočítat na prstech jedné ruky - viz str. 23 a 25, kde se předválečný četník záhadným způsobem dostal k brýlím pro německé motocyklisty a piloty. Skutečnost tak záhadná není, dotyčné brýle byly opravdu z pozůstalosti po četníkovi, nicméně je používal ve službě až po válce jako trofejní výstroj. Taktéž jazyk některých popisek, jakkoli je originální a cituje dobové předpisy, ve mně někdy evokuje představu Rychlých šípů - třeba výraz "hnědě kožené botky" je sice kouzelný, ale v rámci srozumitelnosti poněkud nadbytečný. Myslím, že popsat předmět jako "boty z hnědé kůže" by knize asi neubralo na kvalitě.
Dosti kritiky, závěrem nezbývá než znovu opakovat, že se jedná asi o první publikaci skutečně na úrovni, která uspokojí nejen čtenáře se zájmem o dobu první republiky, ale může a jistě i bude sloužit jako dobrý průvodce pro začínající i pokročilé sběratele militarií z tohoto období.

Pokud knihu nemůžete sehnat u svého knihkupce, lze ji objednat prostřednictvím těchto stránek.



Pavel Kmoch